4. prosince 2012 v 21:38 | Cielin
|

Uplynuly téměř tři týdny a já pořád v hlavě nosím barvy z velkých, magických obrazů; dokonale si pamatuji, kudy jsem prošla a vidím všechny čtyři víly z blogového království, které sestoupily ze svých kouzelných a tajemných říší do galerie Harfa, aby spatřily ostatní andílky.
Na blogerském sraze jsem nikdy nebyla. Vlastně jsem nikdy tolik nepřilnula k nějakému kousku internetu, jako je blogové království, natolik, abych se odvážila kombinovat ho s realitou. A tak byl přímo zázrak, když jsem v neděli 18.11. seděla v autě a táta jel směrem na Prahu.
V sobotu večer jsem se trochu nervovala - bála jsem se, abych
Mnišku,
Anniku,
Monicu Otmili nebo dokonce
Luné, nezklamala. Aby ve mě nenašly to, co v sobě dusím - zlost a bolest. Hloupost, lenost a pubertu. Ale můj Andílek Luné mě ujistila, že se nemusím bát. Věřila jsem jí a s přibývajícími hodinami ten strest opadl. Nakonec jsem jen doufala,
abych nepřišla pozdě. Ale k mému štěstí jsem se k Luné připojila jako první!

Luné mě ani v nejmenším nezklamala. Malá, drobná a milá víla s čokoládovými pramínky vlasů, čistou pletí a zvonivým hláskem, se mi téměř vynořila z mých představ.
Za pár minut se k nám připojila zadýchaná Mniška. Seznámily jsme se a já pocítila, jak do mě se stiskem její ruky přechází klid, snad jako by mi ho půjčovala a říkala "Vezmi si, neboj se!".
Upřímně, trochu jsem měla obavy z toho, že se nebudu cítit svá. Koneckonců jsem zde byla nejmladší a většinou, když jsem někde nejmladší, jsem zavrhovaná a tak nějak přehlédnutá, neviditelná a hloupá. Mniška, ani ostatní holky, o nichž jsem věděla, že jsou nesmírně chytré, však projevily neuvěřitelnou podporu a vstříctnost - vlastně bylo ticho jen tehdy, když jsme se fotily nebo když jsme mlčky obdivovaly umění pastelkové Marie Brožové, která v galerii Harfa měla výstavu všech svých obrazů.
Po chvíli se k nám připojila Annika. Na tu jsem se také těšila, ačkoliv jsem na její blog narazila celkem nedávno - určitě v porovnání s Mniškou nebo Luné (dříve Kakaovou Šeříkovou).
Na Annice se mi nejvíc líbily ty copánky - ona má pro to stvořený obličej, copánky jí náramně slušely a skvěle se hodily k oblečení, které měla.
Všechny čtyři jsme potom okukovaly pohlednice s obrázky Marie Brožové a také další drobnosti, které její manžel, Martin Brož, prodával, zatímco jeho kouzelná žena dokončovala kouzelný obraz (Cielin se zastydí, protože už ani neví, jak se obraz jmenoval). Dlouho jsme se nemohly rozhodnout, který obrázek zakoupit - koneckonců, nádherné jsou všechny! Mně však v peněžence cinkaly jen dvě dvacetikoruny a tak jsem si nakonec koupila obrázek "Víla Jeřabiny".
Potom následovalo společné focení. Když jsme byly zvěčněny na Mniščině foťáku, vydaly jsme se do galerie, abychom se pokochaly nad všemi obrázky. Zábavu jsme našly také ve hledání podpisů Marie Brožové na jednotlivých obrazech - někdy to byla fuška!

Později se k nám připojila Monica Otmili. Ačkoliv jsem už z jejích článků a fotek věděla, že má velmi specifický styl, prostě jsem měla otevřenou pusu. Její korzet, roztřepená sukně a potrhané punčochy působily tak odvážně a přitom se mi zdá, že se pro to Monča už narodila, moc jí tenhle styl sluší. Můj táta by z fotky řekl: "To je nějakej lajk," ale já vím svoje a sice, že je Monča chytrá, chytřejší než vypadá!
Znovu jsme si tedy, tentokrát už v plném počtu, prošly galerii, udělaly fotku a jelikož Mniška (a vlastně i já

) měla hlad, vydaly jsme se do Intersparu pro něco k věčeři.
Bohužel, jakmile jsme zaplatily a vylezly z obchoďáku, musela jsem odejít. Moje sestra chtěla jít na zumbu (na kterou stejně potom nešla!) a táta už se prý taky nudil. Klidně bych domů jela autobusem, ale znám rodiče.
Takže jsem se objala se všemi víluškami, zamávala jim a vydala se k podzemním garážím, kde jsme parkovali...
To odpoledne se mi navždy vtisklo do paměti.
Holky, všechny jste úžasné! Milé, chytré, přátelské, zajímavé, vtipné a takové, jaké byste měly být, prostě své. Moc, moc ráda jsem vás poznala a doufám, že vás zase někdy uvidím! Teď, když vím, jak je blogerský sraz úžasný, si už žádný nenechám ujít!

PS: jestli se na sraz chcete podívat i z jiných úhlů pohledu, doporučuji si přečíst:
(přibudou další kouzelné cestičky, pokud se na jejich konci objevý nějaká vzpomínka!

)
Chcete si zvýšit návštěvnost na Vašich stránkách? Napsal jsem jednoduchý článek jak si zdarma za jeden den navýšit návštěvy o 300 lidí! Více v tomto článku: www.vydelek.mzf.cz/