4. listopadu 2012 v 19:59 | Cielin
|
Inu, jak jinak, než v neděli večer, jsem si vzpomněla, že jsme měli na pondělí napsat slohovku. To jsem celá já. Vytvářet jsme ji měli podle následující osnovy a délka byla max. jedna stránka do sešitu.
A tak ji sem dám.
Mimochodem, omlouvám se všem, že teď nějak nic nekomentuji, nereaguji a všechno možné. Nějak mi došla slova :) Nebojte, to se vrátí ;)
Děti si koncem prázdnin vyšli do lesa na ostružiny.
Nejvíce ostružin bylo na slunečné jižní stráni. Stráň byla dost kamenitá.
Děti nepočítaly s nebezpečím.Byly zcela zaujaty sbíráním ostružin.
Najednou se ozval výkřik: Zmije!
Děti rychle seběhly ze stráně do lesa. Naštěstí se nikomu nic nestalo.
Nikdo neměl ani pomyšlení dále sbírat. Děti se vrátily domů.
Ačkoliv se z plavek pomalu vypařovala voda z vesnických koupališť a slunce se neusmívalo jako v červenci, chtěli Cecilka, Amálka, Julie a David strávit poslední z prázdninových dnů společně. Záminka pro to, aby všichni mohli jít do lesa užívat si zbývajících doušků léta, byla, že maminkám nasbírají černající se ostružiny.
Hojné množství ostružin se černalo na prosluněné jižní stráni. Jediným problémem bylo kamení, které lemovalo stráň ze všech stran. Děti sem však chodily tak často, že už s nebezpečím uklouznutí vůbec nepočítaly.
Dívky s Davidem prošli vlhkým lesem, vysokou trávou a seschlým polem, vyběhli do stráně a nadšeně otrhávali ostružinu za ostružinou. Všechny svou sladkou chutí uspokojovaly mlsné jazíčky dětí.
Kromě občasného zamlaskání nebo přešlápnutí z nohy na nohu bylo ticho...
"Had!" zapištěla panicky Amálka. Ostatní se opatrně přiblížili a viděli zkrouceného, dlouhého plaza, který na ně nepřátelsky syčel.
"Dejte to pryč!" vřeštěla Amálka, neboť se s hadem ještě nikdy nesetkala.
"Asi je to zmije," poznamenal David, neb plazy probírali minulý rok. Pak už na nic nečekali a tiše, rychle a se zděšením v očích se svižným krokem vraceli domů.
Jakmile si byli jisti, že unikli nebezpečí, oddechli si. Takové prázdninové dobrodružství ještě nikdy nezažili.
Všichni se vrátili domů a v dalších dnech si o svém zážitku povídali.
Tak co na ni říkáte?! 
Krásně si to napsala. Moc se mi zamlouvá tvoje slovní zásoba :)