Tehdy se také zrodila Gnellia, i když byl její příběh ještě neznámou, nedokončenou, nepromyšlenou a prakticky neexistující záležitostí.
Druhým obrázkem je tenhle.
Druhým obrázkem je tenhle.Napsalas to krásně. Nezapomeň, že jsi jednou nohou pořád v dětství, ale druhou už nakračuješ na další cestu. To vyvolává zmatky. Máš své sny a jsou krásné. Ale přítomnost a realita tě drží při zemi. Určitě najdeš zdravou rovnováhu, jen to bude chvíli trvat...
Snů se nevzdávej, ta dívka je zachytila v obraze, ty je zachytíš v životě. A trocha smutku druhé dívky tě zase opustí a udělá místo pro úsměv a dobrou náladu.
Vybrala sis pěkné symboly.
Dej skauta ještě šanci... Vánoční nálady má občas každý.
Každý má občas špatnou náladu, tmavé období...
A že by Brána do nitra byla neexistující záležitostí? Tak na to nechci ani pomyslet! Až budeš mít čas, nápady a hlavně chuť něco tvořit, dokončíš ji. Nenuť se do toho!
Nemusíš se omlouvat, myslím, že jen málokdo siněčím podobným projde bez ohledu na věk. Ty jsi jedna z těch, která jisto jistě není smutná jen kvůli nějaké póze nebo aby vypadala zajímavě. Má to jistě svůj důvod.
Jak říká Vendy, nejspíše se nacházíš na rozcestí, na kterém je asi trochu chaosu. Někdy nás dokáže hodně ovlivnit i okolí, které na nás dokáže přenést své pocity. S tím skautem bych ještě počkala. Možná, že to tak teď pociťuješ právě proto, že na Tebe spadla tahle tíže. Vždycky jsem měla dojem, že jsi se skauty šťastná a spokojená a že ses těšila naspoustu dalších zážitků s nimi. Ještě to nech, až pokud Tě ten pocit nepustí, pak se podle toho rozhodni.
Přeji Ti, abys brzy našla správnou cestu!
P.S. chtěla bych dodat - ten skautský oddíl zatím neopouštěj, dej mu ještě šanci, mám dojem, že jsi tam byla spokojená. ![]()
Víš, ona ta dospělost je možná blíž, než by jeden čekal a myslím, že tvoje pocity jsou naprosto normální. Napsala jsi to moc hezky...
Jéjej, zlatíčko..
Myslím, že už jsme si o tom několikrát povídaly nebo to alespoň načaly. Když hledáš sama sebe, bylo by možná dobré pustit se něčeho, co tě stále drží. Představa? Moc krásné by bylo, kdyby sis zvykla na sebe - na takovou, jaká momentálně jsi a přijala svá nádherná kouzla třpytící se drobnými, roztomilými chybičkami. Poté se otevírají dvířka do světa fantazie. Procházíme si tím všichni. Nejdůležitější je, že si přeješ poznat tu záři, kterou okolo tebe dokážeme vidět my. Jsem tu pro tebe!
I ve smutku můžeš najít nepatrnou naději či něhu - třeba inspiraci ke psaní. ![]()
A skautský oddíl? Pokud už tvá láska k němu vyprchala, nastal čas jít dál..
Doufám, že je to taková chvilková krize, která brzy přejde. Takovými pocity si prošel asi každý, nějak nevíš, co dál, pořád o něčem přemýšlíš... Pevně věřím, že najdeš tu správnou cestu, kterou se vydáš dál
A co se týče skautů, jak už řekly holky, zkus ještě chvilku počkat, abys toho pak nelitovala. Však později se ukáže, jestli Ti to něco dává, nebo to už tak necítíš.
Články plné upřímnosti jsou těmi nejdůležitějšími... <3 ;)
Upřímně, o tomto projektu jsem uvažovala, nakonec jsem ho však nezačala - jedním z důvodů byl právě Devátý den - nevěděla bych, které obrázky vybrat...
Aly ty tvé jsou krásné, a vystihují tě naprosto přesně... :) ;) Jenom v tom pozitivním smyslu, samozřejmě, poněvadž i druhý obrázek má pro ty, kteří ví, jaké to je, něco do sebe... <3 ;)